Články v této rubrice
Nebývalé narušení rovnováhy životního prostředí Výzkum vzorků ledu (včetně výzkumu na polární základně Vostok, který přinesl informace o stavu před 400 000 lety) pomohl vědcům pochopit souvislosti mezi nárůstem teplot a zvyšujícím se množství skleníkových plynů. V dnešní době už o této souvislosti není pochyb.
Úroveň skleníkových plynů byla pravděpodobně poprvé narušena s příchodem druhu Homo Sapiens. Poté následovala průmyslová revoluce, která zapříčinila rapidní nárůst množství skleníkových plynů v atmosféře.
Zvyšování (...)
Dostupné překlady tohoto článku:
[čeština]
[ελληνικά]
[English]
[Español]
[suomi]
[français]
Skleníkový efekt byl poprvé popsán francouzským vědcem Josephem Fournierem v roce 1824. Je to přirozený jev, který lze také pozorovat na jiných planetách. Sluneční paprsky se šíří atmosférou, až nakonec dopadnou na Zemi. Některé z infra-červených paprsků se pak odrazí zpět mimo Zemi do vesmíru, ale zbytek paprsků je zastaven plyny v atmosféře. Tyto plyny fungují stejným způsobem jako skleněné panely skleníku a odráží paprsky zpět do atmosféry, což způsobuje růst teploty. To je přirozený jev, který udržuje průměrnou (...)
Dostupné překlady tohoto článku:
[čeština]
[ελληνικά]
[English]
[Español]
[suomi]
[français]
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) byl zřízen v roce 1988 Světovou meteorologickou organizací a Organizací spojených národů pro životní prostředí, k "posouzení vědeckých, technických a sociálně-ekonomických informací důležitých pro pochopení rizika změny klimatu vyvolanou člověkem“.
IPCC vydala následující závěry (Čtvrtá zpráva 2007):
Průměrná teplota na Zemi, a tedy i Skleníkový efekt, závisí na koncentraci CO2 a dalších skleníkových plynů v atmosféře. Různé scénáře představují růst teploty v průběhu 21. století v (...)
Dostupné překlady tohoto článku:
[čeština]
[ελληνικά]
[English]
[Español]
[suomi]
[français]